Nevím jak vás, ale už mě to horko nebaví. Já bych se tak ráda vyspala. Vypadám jak sova v noci. Teda tu hlavu tak neotočím, ale oči dokořán. A jasně, to pak člověk zas jen myslí, co kde jak a co se zapomnělo a co by se mohlo. Přestěhovala jsem si pracovnu do sklepa, chystám věci na blešáček a aukce a tu je táááák dobře.
Dostali jsme opět moc věcí, tak teď se to musí protřídit, nacenit. Blešáček chceme udělat v nějakém přijatelném termínu. A tolik skvělých věcí tu opět je. Máte se na co těšit 
No a když jsme s manželem byli pro věci, tak už jsme hned vzali věci i pro útulek, jako jsou deky atd. Včera jsem zas dělala přepravní společnost. Trasa Mikulky do Lanžhota. Zastávka u ženy, která stále spravuje dům po tornádu, dovézt jí skřínku, co mi tu nechal pán minulý týden, k tomu mikrovlnku a od ní vzít dětské hračky a krásné věci na blešák.
V Lužicích pro krabice, opět od paní zasažené (doufám, že si ona na oplátku doběhne k nám pro věci, které potřebuje). A konečná v Lanžhotu v útulku Dočasky.cz. Spoustu ručníků dek a všeho možného pro hafošky. Zas jsem neviděla dozadu, někdy si říkám, že bych uživila i dodávku No vymazlená od psíků jsem teda neskutečně.
Příjemně strávený den v skvělé společnosti. A po trase jsem se kochala tím, když jsem viděla, kolik práce se udělalo. Je ještě toho hodně ke spravení, ale… snaha je. A to se počítá.
Krásný den Vám všem přeje Hana Jenjá
P. S. A fotky zas nemám, já prostě nestíhám a zapomenu nafotit 
