Tak nekončíme a stále jedem. Dnes vám ukážeme jen tak zlehka, jak to v tom našem skládku vypadá, když dorazí dary. Ono to totiž není jen tak. Zakopáváme, kde se dá, než vše protřídíme, dáme na své místo a hlavně pak vše uklidíme.
To, co není ok, třídíme na hadry, ty pak předáváme třeba mechanikům, větší kusy si sem tam vezme nějaký malíř. Co není vůbec dobré, tak se vozí na sběrný dvůr. Snažíme se, aby bylo minimálně odpadu a zužitkovalo se co nejvíce. Například rifle, co nejdou použít, zasíláme útulku, tam pak z toho babi Jitka dělá různé věci. Minihračky sbíráme, aby se pak předaly na místa, kde s nimi děti pracují (např. psych. poradna), nějaké zase máme pro starší lidi na cvičení mozku.
Vždy říkám, že každá věc čeká na svého pravého majitele a nevěřili byste, kolik náhod takto už proběhlo. Například máme také nabídky nábytku. Ale to je tak moc náročné, že opravdu to vysílí. To musíte obepsat a najít ty, co potřebovali, pak propojit s dárcem a doufat, že vše bude ok. A nachystat darovací smlouvy, večer udělat administrativu, dát vše do šanonů, kde to má místo.
No a věci na blešáček? Tak ty chystáme průběžně. Protřídit, něco poumývat, nacenit, naskládat, přehazovat bedýnky (zas je nějaký skřet odnesl), další dražší dát bokem, popřemýšlet u těch, co nevíme. Rozhodit věci na aukce. to je taky příběh sám o sobě. Co tam dát, kde to máme, kam dát tomu místo, aby se to hned našlo. Odesílat balíky, udělat články na web, komunikace s rodinami, s potenciálními dárci, s potenciálními klienty. Ještě, že máme takovou oporu v rodinách. Pak být řidiči, rozvézt, odvézt 🙂
Tož také dny míváme 
My doma už dvakrát přes prázdniny měli krupici a čínskou polévku, já zapomněla na čas
A každý náš člen do toho dává maximum. Jsme moc rádi, že se rozrůstáme a už nás je více. I to brzy bude na webu.
Tak dobrý šmak k obědu a dejte si i relax.
